Pomníky a památníky

Pomníky, památníky, pamětní desky a zajímavé náhrobky na Bělotínsku naleznete pod tímto odkazem.

Památník evropského rozvodí (Předěl)

Na vrcholu Jeleního kopce na silnici I/47 mezi městem Hranice a obcí Bělotín, kde v době ledové skončil svou pouť skandinávský ledovec, se tyčí památník, připomínající Evropské rozvodí. Na rozdíl od sousedního Hranicka, jehož vody tečou jižním směrem, vody z Bělotínska tečou na sever.

Z jižních svahů rozvodí totiž stéká voda do povodí Bečvy. Ta tvoří levostranný přítok Moravy, ta zase levostranný přítok Dunaje, který ústí do Černého moře.
Ze severních svahů stékající potůčky napájí povodí Odry, která se na polsko-německé hranici stéká s Nisou a ústí do Baltského moře.

Autorem plastiky je Miloš Slezák, verše na vnitřních stranách betonových bloků složil Jan Skácel.

„Podivuhodné místo, kde se scházejí vody a kde se rozděluje déšť. Potoky odsud spěchají na sever a na jih …“ „Tato voda se již nikdy více nepotká a nenávratné bývá loučení lidí a vod. Stojíte na předělu moří …“

Fotogalerie - Evropské rozvodí v Bělotíně

Pomník padlým v 1. světové válce v Nejdku

Vpravo od cesty z Bělotína do Nejdku na rozcestí u autobusové zastávky Boží muka na pozemku parc.č. 92 v k.ú. Nejdek u Hranic stojí zrekonstruovaný kamenný pomník německým vojákům, padlým v letech 1914 - 1918.

Jedná se o čtyřboký stupňovitý útvar završený kamenným srdcem, pod nímž jsou ze všech stran štíty s maltézskými kříži, z čelní strany s věncem. Po bocích pomníku jsou rozmístěny desky s málo zřetelnými německými nápisy a seznamem padlých. Celý pomník stojí na stupňovitém kamenném podstavci a je zasazen do parkové zeleně.

Stav: Udržovaný, opravený, nápisy nezřetelné

Ev.č.: CZE7101-34184

Fotogalerie - Pomník padlým v 1. sv. válce v Nejdku

Pamětní deska obětem války 1914-1918 v kunčické kapli

Pamětní deska obětem 1.světové války. V horní části desky je německý nadpis "Den Opfern des Krieges 1914-1918" (Obětem války 1914-1918) s německým válečným křížem.

ev.č.: CZE7101-34185

Věrni obci - Der Heimat treu - 1929

Pomník stojící na prostranství před bělotínskou školou (na pozemku parc.č. 6 v k.ú. Bělotín) je kamenný monolit do nějž je vsazená pamětní deska z leštěné černé žuly s nápisem "VĚRNI OBCI - DER HEIMAT TREU - VĚNOVÁNO BĚLOTÍNSKÝMI - Z DOMOVA A CIZINY - 1929"

Fotogalerie - Věrni obci - Der Heimat treu

Památník obětem válek v Bělotíně

Do roku 2007 stával pískovcový památník obětem světových válek na prostranství vlevo od komunikace I/47 ve směru na Odry na pozemku parc.č. 602 a postupně chátral.

V roce 2007 rozhodlo zastupitelstvo o přesunutí památníku. Zvoleno bylo prostranství před nově opravenou budovou základní školy a byla rovněž zadána výroba nového pomníku. Po dobu výroby nového pomníku byl na místo před školou umístěn prozatímní žulový pomníček. Po dokončení nahradil prozatímní pomníček nový pískovcový monument se vsazenou žulovou deskou. Pomník byl slavnostně představen u příležitosti státního svátku 17. listopadu 2008.

V oblasti pod vsazenou deskou je do pomníku vložena schránka s prstí z prozatímního hrobu pěti hrdinů Rudé armády, kteří padli při osvobozování Bělotína 7.5.1945. Tělesné pozůstatky těchto hrdinů byly 18.2.1946 exhumovány a odvezeny na Ústřední vojenský hřbitov v Olomouci.

ev.č.: CZE7101-34183

Při pietním ceremoniálu, konaném 1.5.2010 u příležitosti osvobození Bělotína, byly za účasti představitelů Ruské federace, Armády ČR, válečných veteránů a zástupců obce do nerezové schránky vpravo od pomníku uloženy ostatky dvou sovětských letců, jejichž bitevní Il-2/m3 Šturmovik byl sestřelen poblíž Bělotína 5.5.1945. Před uložením byly ostatky zkoumány pracovníky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno a porovnáním DNA s žijícími potomky bylo zjištěno, že se skutečně jedná o kosterní ostatky pohřešovaných letců - pilota npor. Nikolaje Jakovleviče Motorina, nar. 1922 a střelce, staršího seržanta Vazgena Abgaroviče Gukosjana, nar. 1918.

Současně byla odhalena pamětní deska, která je dnes součástí samostatného pomníku, umístěného vlevo od pomníku obětem válek.

ev.č.: CZE7101-38698

Fotogalerie

Padli za naši svobodu

Pomník z neopracovaného kamenného bloku z nejdeckého lomu s plochou stranou pokrytou kristalickým křemenem s pamětní tabulkou věnovanou památce sovětských letců, kteří zde položili život za naši svobodu, byl odhalen 27.4.2011 poblíž spojovací komunikace Bělotín-Lučice.

Pietního aktu u příležitosti 66. výročí osvobození Bělotína, konaného v místech, kde byl v posledních dnech II. světové války sestřelen německou protivzdušnou obranou sovětský bitevní letoun IL-2/m3 - Šturmovik, jehož části byly spolu s ostatky posádky nalezeny a vyzdviženy v roce 2010, se vedle představitelů Obce Bělotín, členů sdružení vojenských veteránů z východní fronty, zástupců vojenské posádky v Hranicích, mládeže místní Základní školy a veřejnosti zúčastnili také členové Sdružení přátel Suchdola nad Odrou - Klubu vojenské historie a jejich kolegové z Vyškova, kteří se o nalezení a vyzdvižení vraku spolu s místním zastupitelem p. Jiřím Dostalíkem zasloužili nejvíce.

ev.č.: CZE7101-38701

Fotogalerie - Pietní akt k Osvobození Bělotína 27.4.2011 - u Lučic

Náhrobek rodiny Hellerů na bělotínském hřbitově

Mimo centrálního kříže zdobí místní bělotínský hřbitov náhrobek ve tvaru zlomeného sloupu s reliéfem zlomené květiny, přepásané šerpou, věnovaný Tekle a Josefu Hellerovým. Německý nápis na štítu ve tvaru pergamenu v podstavci pod sloupem.

Fotogalerie - Náhrobek rodiny Hellerů na bělotínském hřbitově

Český lev

Památník ke 100. výročí vzniku ČSR. Michal Moravec, 2018. Památník k 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky 28. října 2018 vznikl nákladem obce Bělotín v roce 2018 na nevyužitých obecních pozemcích jako nedílná součást budovaného parku Milník.

Bronzová plastika českého dvouocasého lva je dílem akademického sochaře Michala Moravce z roku 2018. Je umístěna na vysokém soklu z liberecké žuly s citátem „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným. TGM“ na čelní straně a letopočtem 1918-2018 na boční straně soklu. Slova zakladatele našeho státu nechť jsou připomenutím jak citlivý a zneužitelný byl a je pocit vlastenectví.

Pomník byl odhalen 10.6.2018 u příležitosti návštěvy pěveckého souboru Vocal Ensemble z Mesa College v San Diegu (USA, Ca) v rámci oslav 100. výročí vzniku ČSR. Historie naší obce je velice složitá.

V roce 1918 nevítali všichni místní Němci vznik ČSR, řada z nich pak podporovala rozpad mladého státu v roce 1938. Dosídlování českým obyvatelstvem po roce 1945 neslo a stále ještě odráží stopy v zanedbanosti či povrchním vztahu k místu žití. Český lev nechť je trvalým odkazem současným i příštím, že naše obec patřila, patří a bude patřit zemím koruny české a je nutno o ni lví houževnatostí pečovat. Umístěno v parku Milník na pozemku parc.č. 706/3, k.ú. Bělotín, v majetku obce Bělotín.

Den poté

Památník bělotínským obětem nesvobody z let 1948 – 1989.

2019 Den poté - Památník bělotínským obětem nesvobody z let 1948 - 1989. Plastika akademického sochaře Michala Moravce by měla připomínat opravdu neslavnou éru - být mementem. Perzekuce, věznění i faktická vražda - to byl Bělotín let 1948 až 1989. Ať už se to někomu líbí nebo ne - byl. A vůbec ne pouze v období tzv. stalinismu. Životy devastující nenávist, malost a zloba fungovaly až do onoho zmiňovaného 17. listopadu 1989 a bohužel nějaký čas i po něm.

Jak pojmenovat nesvobodu a její oběti? „Kříž, ze kterého už i tělo Krista servali a zbyly jen otvory po jeho hřebech a čekající havrani, aby hodovali na mršinách.“ jsou autorovým vysvětlením obsahu plastiky.

Možná moc syrové, ale mrazivě pravdivé. Ano, jsme řadě našich občanů té doby dlužni následujících několik slov - TO SE JIŽ NIKDY NESMÍ STÁT!!! Doba sice byla nelehká, ale oni byli našimi sousedy a nás naše apatie či alibismus k tomu, co se dělo, neomlouvá. Nic již nespravíme, tedy je alespoň vzpomeňme a přejme klid - většina již není mezi živými.

Co se vlastně stalo? Vražda (Útěk skupiny mladých mužů z Bělotína na Západ - Sborník Státního okresního archivu Přerov 2017), žaláře a konfiskace majetku, nucené práce v uranových dolech, nucené vstupy do KSČ pod pohrůžkou komunistických lágrů, soudy a zákazy pobytů v obci, práce u PTP, nucené vstupy do JZD s ukradením majetku, zákazy volby povolání, emigrace, odebrání cestovních pasů, zákazy studia atd. atd.

Slova: „Pamatuj, že i ve tvé obci byli lidé v době nesvobody perzekuováni, vězněni i vražděni“ vytesaná do žulového schodu kříže nechť s kamennou tvrdostí zní všem našim občanům bez ohledu, jak dlouho v obci žijí, neboť reálná svoboda s nesvobodou spolu po tisíciletí bojují stejně tvrdě jako pohádkové dobro se zlem.

Odkazem do lepších časů nechť jsou nám slova ThDr. Jaroslava Studeného, která pronesl v roce 1990 při příležitosti udělení čestného občanství obce: „Vidím Vás tady, Vás, kteří jste mě udali, ale já se na Vás nezlobím“.

Umístění: Na bělotínském kostelním návrší vlevo od farního kostela sv. Jiří.

Odhaleno a vysvěceno: 17.11.2019

Fotogalerie

Milník

Památník zbudovaný k 30 letům života ve svobodné zemi.

Podle vzoru slavných římských milníků jej vyřezali a nápisem opatřili pracovníci firmy Kámen Ostroměř. Červený pískovec byl dovezen z lomu poblíž našeho partnerského města Höchst im Odenwald, tedy z míst, kde stával římský val, sokl zhotovil kameník pan Eduard Krasňák.

Na válci budou následující slova v latině, tedy v jazyku starých Římanů.

Milliarium Bělotín (Beltin). Aurea Milliarium Forum Romanum. Roma DCCCL Miles. Anno Domini MMIXX

ve významu

Milník Bělotín (Beltin - historický český název obce z dob ztráty samostatnosti české země nacházející se na mapě Moravy J. A. Komenského). Ke zlatému milníku stojícímu u Forum Romanum v Římě (tedy počátku světa) 850 mil. Zbudováno roku 2019

Na zemi je žulová deska s nápisem - Milník zbudovaný k 30 letům života ve svobodné zemi.

Místo, kde bude replika římského milníku stát, nevzniklo náhodným výběrem. Od pradávna tudy vedla kupecká stezka, tudy procházel citovaný Jan Amos Komenský, následně byla vybudována císařská železnice, později rakouská říšská silnice a po celou dobu zde stával i zájezdní hostinec, který milníky často doprovázel.

Od tohoto místa se odvíjela i řada osudů lidí, neboť obec buď opouštěli, nebo se tudy vraceli. Šli za prací, bohužel také do daleké ciziny i do vězení. Řada občanů tudy prošla a už nikdy se domů nevrátila díky nesmyslným válkám. Tudy projížděly armády, včetně té poslední z roku 1968. Je to místo nadějí i tragédií. Máme za sebou nelehkých 30 let ve svobodě. Ať již byla pro kohokoli jakkoli těžká, byla to léta mírová a svobodná. A proto právě tady nechť stojí symbol oné - ne vždy dostatečně doceňované svobody. Vzdálenost od zlatého milníku u Forum Romanum je rovněž i symbolickým naplněním slov, že všechny cesty vedou do věčného města - tedy do Říma - odvěkého svobodného světa.