Navigace [přeskoč navigaci]



[nahoru]


Historie obce Nový Hrádek

Dnešní Nový Hrádek vznikl jako podhradí sousedního gotického hradu Frymburka snad již na konci 13. století.
První dochovaná písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 1349-1360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku.

V období husitských válek stál tehdejší držitel Frymburka Jan Městecký z Opočna na straně Zikmundově, a proto byl Hrad v roce 1425 dobyt a patrně také vypálen sirotky.

Podle soupisu všech poddaných z roku 1651 žilo v obvodu hrádecké (nebo jak se zde říká, hrádouské) rychty celkem 365 obyvatel, přičemž nikdo z nich nevyznával katolickou víru, nařízenou již od roku 1627 Obnoveným zřízením zemským. V letech 1721-1723 byl do dnešní podoby přestavěn v barokním slohu kostel sv. Petra a Pavla.

Významným dnem pro Nový Hrádek byl 10. duben 1736, kdy císař Karel VI. vydal listinu, jíž městečku Hrádku "nepřízní časů úplně zničenému", udělil tři výroční trhy, a sice první středu po Velikonocích, v pondělí po Nanebevzetí Panny Marie (po 15. srpnu) a v den Moudrosti Boží (17. prosince), a ještě jeden týdenní trh. Co to byla ona "nepřízeň časů" se však můžeme jen dohadovat. Snad to byly průtahy ruských pluku v roce 1735 proti zvolenému polskému Králi Stanislawu Leszczyńskému. Je možné, že současně s trhy udělil Karel VI Hrádku také znak a povýšil jej na město. Toto tvrzení však není nijak podloženo. Někdy v této době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Nicméně je jisté, že již před rokem 1790 muselo městečko používat pečeť, jejíž otisk je uložen v Archivu Národního muzea v Praze. Pečetní obraz tvoří váza se třemi růžemi uprostřed a dvěma tulipány po stranách.

K roku 1790 mělo městečko 204 domů, v roce 1836 bylo v Novém Hrádku 212 domů a 1238 obyvatel. František Palacký v Popisu Království českého uvádí k roku 1843 241 domů a 1429 obyvatel. Při prvním rakouském sčítání lidu v roce 1869 měl Nový Hrádek 1596 obyvatel. To byl nejvyšší počet obavatel v jeho historii. Nyní má 416 domů, ale jen 703 obyvatel, neboť 230 domů je užíváno k rekreaci.

Ve své historii byl Nový Hrádek několikrát stižen přírodní katastrofou nebo pleněním vojsk. Jednou z nejhorších pohrom byl zřejmě velký požár v roce 1843, kdy vyhořelo 45 stavení a chytila i stará zvonice. Zvony prý s děsným rachotem padaly dolů a rozlily se. Vypravuje se, že v kašně, tehdy dřevěné, která byla na náměstí, se voda vařila.

Z roku 1848 pochází první zmínka o škole, kdy byla otevřena a vysvěcena nová školní budova se dvěma třídami, ale je nesporné, že škola v Novém Hrádku musela existovat již mnohem dříve. V roce 1920 byla v Novém Hrádku zřízena státní měšťanská škola, pro niž byla v letech 1921-1923 vystavěna nová školní budova nad náměstím.
Z dalších událostí stojí za zmínku založení záložny z podnětu tehdejšího faráře Václava Kilingera roku 1871. V roce 1904 byl otevřen telegrafní úřad, v roce 1909 byl do obce zaveden vodovod a v roce 1924 byla zřízena obecní elektrárna.

Po zrušení poddanských povinností v roce 1848 se Nový Hrádek stal samostatnou obcí. Od roku 1850 do roku 1949 náležel do okresu Nové Město nad Metují (s výjimkou let 1945-1946, kdy patřil do nově zřízeného okresu Dobruška). Od roku 1949 byl Nový Hrádek připojen k okresu Dobruška a od roku 1960 patří do náchodského okresu, přičemž jeho katastr sousedí s hranicí okresu rychnovského.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.novy-hradek.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 30.08.2004 v 10:09 hodin

[nahoru]



Prohlášení o přístupnosti | Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule