Navigace [přeskoč navigaci]



[nahoru]


Národní přírodní rezervace HŮRKA

NPR Hůrka má rozlohu 37,45 ha a byla zřízena výnosem tehdejšího MŠVU (Ministerstvo školství, věd a umění) už v roce 1952, za účelem ochrany květeny, zvířeny a krasových jevů. Jedná se o největší hranické zvláště chráněné území, které je součástí tzv. Hranického krasu. Leží na pravé straně řeky Bečvy na posledních výběžcích Moravskoslezských Beskyd (Podbeskydská pahorkatina), které končí v údolí Moravské brány. Zde probíhá předěl mezi horskou oblastí karpatskou a sudetskou. Mírně zvlněný terén rezervace dosahující maximální nadmořské výšky 370 m, spadá na jihozápadní straně poměrně prudce do údolí řeky Bečvy, zatímco směrem opačným se svažuje mnohem pozvolněji. Geologický podklad není v celém území jednotný. Jižní část rezervace tvoří devonské vápence. Jde o území značně morfologicky členité - objevují se zde na povrch vystupující skalky, časté jsou i závrty, malé suťové kužely a plošiny. Součástí rezervace je i Hranická Propast - nejhlubší propast ve střední Evropě. Severní - větší část rezervace tvoří kulmské břidlice a droby. Různému geologickému podkladu odpovídají i různá rostlinná společenstva. Vápencová oblast má mnohem bohatší vegetaci. Kromě společenstev středoevropských habrových doubrav a bučin jsou zde i porosty, jejichž skladba připomíná lesostepní až stepní společenstva xerothermních oblastí. Jedná se o oblasti refugiálního charakteru, na nichž se zachovaly některé teplomilné prvky. Území bylo v minulých letech značně ovlivněno hospodařením, na velké ploše proto ve stromovém patře vidíme smrky, místy buky a lípy.

Hranický kras je vyvinut v ostrůvku devonských vápenců v okolí města Hranic na Moravě. Jedná se o tzv. cocpit karst, česky kuželový nebo homolovitý kras. Vyskytuje se např. ve Vietnamu (Dračí zátoka), na Kubě (Sierra de los Organos, údolí Viňales) nebo v Koreji. Zde jde o tzv. pohřbený kras, neboť z několik desítek až stovek metrů vysokých vápencových kopců jsou vidět pouze jejich vrcholky. Údolí jsou zcela zanesena sedimenty miocenního moře. Typickými ukázkami jsou Malá Kobylanka, Velká Kobylanka a Hůrka. Všechny tyto útvary jsou vyhlášeny jako zvláště chráněná území. Přibližně středem vápencového území protéká řeka Bečva.
Hranický kras se proslavil dvěmi lokalitami:
Propastí a Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi.

Součástí NPR Hůrka je Hranická propast
Historie výzkumu Hranické propasti
Historie výzkumu Hranické propasti

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 18.12.2003 v 13:05 hodin

[nahoru]



Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz, součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule